Pod jednou střechou
(soutěž / studie) 2026
kulturní centrum a integrace veřejného prostoru
Návrh kulturního centra v místě střetu dvou odlišných urbanistických logik představuje citlivé urbanistické propojení rostlé vesnické zástavby a pravoúhlé příměstské struktury. Projekt reaguje na komplikovaný kontext solitérních staveb školy a stávajícího kulturního domu a rozvíjí lokalitu jako nové společenské srdce obce. Cílem návrhu je doplnit území o nový sjednocující prvek, který funguje jako přirozený přechod mezi dvěma měřítky a kultivuje okolní prostor.
Architektonický přístup – urbanistické sjednocení a kontext
Místo původně zamýšlených dvou samostatných pavilonů a technicky kompromisní adaptace starého objektu volí návrh cestu jedné kompaktní stavby. Tento přístup eliminuje vznik bariér v uličním prostoru a soustřeďuje celý program pod jednu střechu. Architektonické principy:
-
čitelnost a kompaktnost – sjednocení celého programu do jednoho přehledného objemu
-
optické zjemnění měřítka – dvoupodlažní hmota je zjemněna velkorysou střechou, která stavbu přibližuje měřítku okolní zástavby
-
kontrast plného a transparentního – kompaktní, uzavřená horní část kontrastuje s otevřeným, vzdušným a proskleným přízemím
Hlavním motivem architektury je výrazná horizontála střechy fungující jako ochranný klobouk, kterou v parteru doplňují perforované keramické paravany zajišťující stínění i potřebnou intimitu interiéru.
Provozní logika, flexibilita a vnitřní program
Kompaktní koncepce domu přináší jednoduché a přehledné provozní uspořádání. Srdcem budovy je centrální hala (foyer), která propojuje všechny provozy a umožňuje jejich flexibilní a nezávislé využívání. Nové funkce zahrnují:
-
otevřený parter – knihovna a kavárna těžící z denního světla a vazby na exteriér
-
akusticky izolované patro – sál a kanceláře skryté pod velkou střechou s optimální mírou klidu
-
provozní a odborné zázemí – výstavní prostory, sklady a technické zázemí situované v suterénu
Dispoziční řešení umožňuje efektivně reagovat na různé scénáře – od každodenního komunitního provozu až po velké kulturní akce.
Konstrukce a materiálová pravdivost
Konstrukční řešení kombinuje efektivní systém dřevostavby s ocelovými prvky pro rychlou realizaci. V exteriéru i interiéru je kladen důraz na trvanlivost a strukturální bohatost. Důraz je kladen na:
-
kontextuální materiály exteriéru – keramická střešní krytina a paravany z keramických trativodů v ocelových rámech
-
robustní a střídmou paletu interiéru – podlahy z broušeného betonu a stěny z cihlově červené hliněné omítky
-
tektonickou plasticitu – použití podélně řezaných trativodů na tělese schodiště pro vytvoření jemné struktury
Park, nábřeží a veřejný prostor
Okolí kulturního centra je řešeno jako přirozené a pokorné pokračování veřejného prostoru obce. Dům se otevírá do západního předprostoru a směrem do přilehlého parku. Návrh zahrnuje:
-
předlážděný parter – betonová kostka navazující na okolní chodníky pro plynulé splynutí povrchů
-
přechodové zóny – mlatové plochy a integrovaná zeleň podporující vsakování vody
-
modřínovou terasu – venkovní platforma v šedém odstínu pro neformální setkávání a akce pod širým nebem
Udržitelnost a energetický koncept
Projekt důsledně integruje principy současné udržitelné architektury s cílem minimalizovat environmentální stopu stavby. Prioritu získává:
-
pasivní energetický design – kompaktní tvar minimalizuje tepelné ztráty, paravany a rolety ve světlíku brání letnímu přehřívání
-
nízká uhlíková stopa – prioritní využití obnovitelného dřeva v kombinaci s trvanlivou keramikou
-
modrozelená infrastruktura – zachytávání dešťové vody ze střechy pro závlahu, vegetační plochy zlepšující mikroklima
-
moderní technologie – vytápění a chlazení zajišťuje tepelné čerpadlo integrované do střešní konstrukce
Architektura jako syntéza místa
Kulturní centrum nevzniká jako cizorodý solitér, ale jako dům, který přirozeně vyrůstá ze své lokalit. Architektura zde funguje jako hmatatelná spojnice, která pod jednou střechou sjednocuje obec, kulturu i krajinu.